Klostermannova cesta vede z obce Vacov pres Javorník, Nicov, Kašperské hory a končí V Rejštejně. Cesta je v mapách značena jako modrá. Série na této cestě zahrnuje několik  samostatných keší. Jediným bonusem této série je nádherná procházka po „střední Šumavě“ a upomínková mapa (uložená na Javorníku) s možností dolepení samolepek jednotlivých keší. 
 

Keše v sérii:

V případě potřeby (při problémech s luštěním nebo dohledáním keší) nás prosím kontaktujte na telefonu, E-mailu nebo přes ICQ. Kontaktní informace naleznete v našem profilu na konci úvodní sekce "Naše keše". 

Podrobný popis míst na cestě tak jak jsou uváděny v popisu jednotlivých keší:

Vacov

Obec Vacov leží v nadmořské výšce 728 m. První zmínky o vsi jsou z roku 1352. Vacov náležel různým vladyckým rodům a v 17. století přešel společně s nedalekým statkem Přecín do vlastnictví Schwarzenbergů. Tradičně se zde držela výroba dřeveného zboží, hlavně hraček. Dominantou obce je pseudogotický kostel svatého Mikuláše, postavený v letech 1889 - 1890.  Vacov je dějištěm románu K. Klostermanna Ecce homo.

Zdroje a další zajímavé odkazy: http://www.vacov.cz

Javorník

Obec Javorník leží na úpatí stejnojmenné hory vysoké 1066 m n.m. První zmínka o něm se dochovala z roku 1624. Již v 16.století tu však stávala skelná huť, pro kterou se pod vrchem Javorníku těžil křemen. Ves v současnosti slouží převážně k rekreaci. V zimě při dostatku sněhu jsou zde v provozu dva krátké lyžařské vleky. Nalézá se zde pomník spisovatele Karla Klostermanna. Nejlépe zachovalým původním objektem ve vsi je roubený domek čp....29.

Kronika obce ve formátu PDF: http://www.javornik.cz/kronika.pdf
Kronika obce ve formátu HTM: http://www.javornik.cz/web_kro/kronika.htm

Oficiální stránky obce Javorník: http://www.javornik.cz/
Fotogalerie na stránkách: http://www.mija.cz/foto/

Trasa této multikeše vede po části naučné stezky Javorník.
Stezka má přírodovědné naučné zaměření. Na její trase se návštěvníci mohou seznámit s přírodními i vlastivědnými zajímavostmi Javornické vrchoviny. Některá stanoviště se věnují také ekologické výchove. 
Přístup k této stezce je z obce Javorník po silničce, která vede k temeni vrchu Javorník s rozhlednou. Z nedávno znovu zprovozněné rozhledny je výhled do celých jižních Cech.
Začátek naučné stezky je v sousedství rozhledny. Stezka má dva okruhy - první je 7,5 km dlouhý a druhý má délku 11 km. Kratší trasa obsahuje 16 zastavení osazených informačními panely, na trase delšího okruhu je umístěno 21 zastavení. Trasy stezky určené pro pěší návštěvníky, jsou v terénu vyznačeny zelenobílými ochranářskými "psaníčky". 
Zajímavosti na trase:
Vrchol Javorníku - Klostermannova rozhledna
Královský kámen - 1.059 m - na vrcholku najdeme balvanitá seskupení, je to velmi pěkné vyhlídkové místo se skalní kaplí
Rostlinstvo Javornické vrchoviny
Mrazové zvětrávání - tvary vytvořené mrazovým zvětráváním na skalních výchozech
Rotundová kaplička svatého Antonína Paduánského na svahu Javorníku nad stejnojmennou vsí, opět s nádhernou vyhlídkou do kraje

Spisovatel Karel Klostermann

Pomník KlostermannaJavorník a okolní krajinu často navštěvoval spisovatel Karel Klostermann (1848-1923). Situoval sem také dej rady svých románu a povídek. Byl iniciátorem myšlenky vybudovat na vrcholu Javorníka rozhlednu. V obci Javorník můžeme navštívíme jeho památník.
Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouském Haag am Hausruck a zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. Jeho hrob najdete v Plzni.
Otec spisovatele pocházel ze statku v Dolních Hrádkách nad Smím a byl lékařem. Matka pocházela ze sklářské rodiny Abélé. Rodina se často stehovala, a tak spisovatel prožil dětství částečně v Pošumaví, Sušici, Žichovicích, Kašperských Horách. Po vystudování gymnázia odešel Klostermann na přání otce do Vídně studovat medicínu, kterou však nedokončil. Ve Vídni se stal redaktorem časopisu Wanderer, do této doby spadají i jeho spisovatelské počátky. Debutoval německými fejetony ze Šumavy v časopise Politik. Roku 1890 vydal v Plzni, kde učil na německé reálce francouzštinu, vlastním nákladem tyto fejetony pod názvem Böhmerwaldskizzen /česky Črty ze Šumavy/. Následovala drobná próza Rychtářův syn. Roku 1891 dokončil svůj snad nejkrásnější román Ze světa lesních samot, který byl později vydán v časopise Osvěta a brzy i v prvním knižním vydání. 
Román Ze světa lesních samot zachycuje Šumavu v její původní nedotčené podobě v polovině 19. století, před zhoubnou podzimní vichřicí 1870, která zničila rozsáhlé plochy šumavského polesí. Na pozadí románového děje realisticky popisuje život prostých lidí v pürstinské myslivně a jejím okolí, úmornou službu lesníku a těžkou práci dřevařů, jejich souznění i věčný zápas s přírodou.

Klostermann, jehož rodiče byli šumavskými Němci, čerpal své náměty převážně z tohoto prostředí.První své povídky psal německy, ale pozdější díla byla psána již jen česky. Za Němce se nikdy nepovažoval a odmítal také Výtky o odpadlictví. Ve svých románech nikdy nevyjadřoval národnostní nesnášenlivost.

Napsal na 160 českých povídek a románu.
Nejznámější romány a povídky z prostředí Šumavy jsou:
- Ze světa lesních samot (1891)
- V ráji šumavském (1893)
- Skláři (1896)

Karel Klostermann v encyklopedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klostermann
OS Karel Klostermann - spisovatel Šumavy: http://www.sumavanet.cz/klostermann/
Další stránky o Karlu Klostermannovi: http://www.kklostermann.eu/

 

Kaple sv.Antonína Paduánskéhokaple

Naším dalším zastavením bude rotunda - kaple sv. Antonína Paduánského v obci Javorník. Kaple byla vysvěcena 4.srpna 1940, poté, co došlo roku 1939 k odtržení Sudet. Hora Javorník se tehdy stala nejvyšší horou protektorátu Cechy a Morava. Zasvěcení kaple sv.Antonínovi bylo zvoleno záměrně, proto aby bylo připomenuto křestní jméno významného politika a státníka I.ČSR Antonína Švehly (1873-1933).
Antonín Paduánský (1195-1231) byl portugalský mnich a teolog, působící ve Francii a Itálii. V roce 1232 byl svatořečen. V katolickém kalendáři je svátek sv.Antonína uveden 13.června, a proto je každým rokem v neděli po tomto datu na Javorníku pout. Motivy oken kaple zobrazují patrony České Země a Pannu Marii. 

 

 

 

 

Klostermannova rozhledna

Zřejmě největší turistickou atrakcí v Javorníku je Klostermannova rozhledna na vrcholu Javorník (1066m n.m. ), z které je při pěkném počasí možno přehlédnout skoro celou Šumavu. Javorník -rozhledna nejvyšší vrchol ždánovské vrchoviny leží přímo v centru Šumavy a rozhledna umožňuje výhled nejen po Šumavě, ale i části jejího podhůří. Je vidět hraniční hřeben od severozápadního Ostrého, Polomy, Ždánidla, Poledník, bavorský Javor (Grosser Arber), Falkenstein, Roklan, naši Černou horu až po jihovýchodní Třístoličník, Knížecí stolec a Klet v Blanském lese. K rozhledně se dostaneme z obce po cestě, na kterou se můžete vydat i s dětským kočárkem, nebo po turistické značce, což vám zabere necelých deset minut chůze od kapličky sv. Antonína Paduánského.
Stavba rozhledny má zajímavou historii. Spisovatel Karel Klostermann, který si Javorník zamiloval, získal na počátku 20.století několik svých přátel pro záměr postavit na jeho vrcholu rozhlednu. Když byly v roce 1914 dojednány poslední podrobnosti ohledne stavby dřevěné rozhledny, bylo jednání zmařeno vyhlášením mobilizace Rakousko-Uherskem. V meziválečném období se aktivity ujala Kašperskohorská skupina Národní jednoty pošumavské. Nedostatek financí stále oddaloval stavbu. Ve spolupráci s Klubem českých turistu v Sušici byla uspořádána velká sbírková akce. Původní majitel pozemku kníže Schwarzenberk uvolnil bezplatně pozemek, dodal stavební kámen v lese a věnoval 50% slevu na stavební dříví. Presto se zahájení stavby zpozdilo ještě o radou let, kdy probíhaly neúnavné přípravné práce. Konečně 21.června 1938 byla stavba zahájena. Ze tří projektu byl vybrán návrh mladého sušického stavitele Karla Houry. Z důvodu bezpečnosti a trvanlivosti rozhledny bylo upuštěno od záměru dřevené stavby. Javornická rozhledna byla koncipována jako 18,5m vysoká věž čtvercového půdorysu. Symbolické pojetí obranné věže zapadalo do celkové atmosféry té doby, kdy byly urychleně budovány v pohraničních horách pevnůstky a opevnění. Do východní fasády jsou uloženy opracované kvádry se jmény obcí, které je darovaly : Javorník, Nezdice, Strašín, Úbislav, Stachy a Sušice. Stavba byla dokončena 28.srpna 1938 a celkové náklady na stavbu činily 90.000.-Kč. Z finančních důvodů nebyla bohužel vybudována chata, která mela sloužit pro občerstvení a nocleh.
V roce 1939 došlo k odtržení Sudet, Šumava se ocitla v “reichu” a Javorník se stal nejvyšší horou v protektorátu Cechy a Morava. V době okupace byla věž obsazena německými vojáky, kterým sloužila jako protiletadlová pozorovatelna. Pamětní deska byla tajně, ještě před obsazením, odstraněna, uschována a na rozhlednu znovu instalována po jejím znovuotevření .
Postupem let, okolní stromy rozhlednu přerostly a ke konci 20.století přestala plnit svůj účel. Také technický stav se zhoršoval.

rozhlednaV polovině roku 2001 byl skupinou nadšenců založen Nadační fond Karla Klostermanna, jehož účelem bylo iniciovat znovuzprovoznění rozhledny. Vzhledem k ochraně přírody, nebyly okolní stromy pokáceny, ale bylo rozhodnuto o zvýšení celé rozhledny nad úroveň lesa.
Rekonstrukce a přístavba byla zahájena v září 2002 a rozhledna byla slavnostně otevřena 5.července 2003.

Kóta: 1089 m n.m.
Kraj: Jihočeský
Typ stavby: Kamenná rozhledna
Otevření: 28.08.1938
Výška rozhledny: 39.6 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 30.0 m
Počet vyhlídkových plošin: 2
Pocet schodu: 197

Rozhledna přístupná sezónně, většinou od května do listopadu
Otevírací doba však bývá vždy pro aktuální měsíc vyvěšena na věži. 
Letos bude v létě otevřeno od pondělí do pátku 10:00-12:00,13:00-16:00 a o víkendu 9:00-18:00 hodin. 
Za nepříznivého počasí je rozhledna uzavřena.
Před návštěvou se doporučuji informovat na tel. čísle 607 835 117, které je uvedeno na rozhledně. 

Z vlastní zkušenosti velice doporučujeme vyšlápnout 197 chodu. Ten rozhled opravdu stojí za to. 

Rekonstrukce rozhledny na www: http://www.javornik.cz/staba-rozhledny/stavba.htm


KRÁLOVSKÝ KÁMEN

Přicházíme-li ke Královskému kameni od Javorníku, jdeme lesem podle kamenné hrázky. Není jasné, jestli je pozůstatkem z doby keltské - nedaleko se nachází keltské oppidum, nebo jen hranicí mezi dřívějšími pozemky.

Královský kámen se nachází ve  výšce 1.059 m  v Javornické pahorkatině mezi vrchy Javorníkem a Ždánovem asi 3 km západně od obce Javorník a asi 6 km východně od Kašperských Hor.

Přístup k vrcholku je možný po trase modré turistické značky z Javorníka (asi 3 km, po trase NS Javorník) nebo z Kašperských Hor (asi 6 km) nebo po červené od Stach (asi 7 km) či od Sušice (asi 20 km). Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických stezek, včetně konce malého okruhu z obce Javorník.
Na vrcholku Královského kamene jsou četné skalní útvary s mrazovými sruby, což jsou skalní stupně, které vznikly ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem, kdy je zvětralá hornina odnášena, odolnější materiál v podobě skalního stupně čnějícího ze svahu zůstává. Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor, Roklin, okolí Černé hory u Kvildy, Sušicko a Horaždovicko).
Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička, datovaná rokem 1899. 

U úpatí je kamenné more. Z místa, kde trasa modré turistické značky vystupuje z lesa, je pěkný výhled na jižní část Šumavy s Boubínem a Třístoličníkem.

Ke Královskému kameni se váže rada pověstí.

Prchající král
Jednou českého krále a jeho ozbrojenou družinu pronásledoval houf švédských vojáku. Mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a musel rychle uprchnout. Hnal svého koně pres horský hřbet Dánova, v těch dobách ještě porostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho doprovod prchal dál. Cizí vojska si v zápalu pronásledování ani nevšimla, že král zůstal vzadu. Hnali se dál za prchající královskou družinou. Tak byl král zachráněn. Kamenný blok nad Nicovem dostal od té doby název - lidé ho pojmenovali Královským kamenem. Stejně tak i celý vrch. Vypráví se také, že v blízkosti kamene kvete jen o dni svaté Barbory čarovný květ. Kdo květinu najde, muže získat velké bohatství, které je zde ukryto.

Prokletý hrad Kralovský kámen
Podle jiné pověsti zde stával mocný hrad, v němž mocichtiví služebníci zabili svého krále a ten je, ještě než skonal, proklel. Vysvobodit je a získat hradní bohatství, muže jen ten, kdo najde čarovnou bylinu. O Valpružině noci se na vrcholu objevuje deska s letopočtem zániku světa. V určité době se odtud také ozývá zvuk hlásné trouby ohlašující nebezpečí. /Což jen podporuje pravdivost níže uvedené pověsti/.

Blanické vojsko na Šumavě
Podle pověstí není proslulé Blanické vojsko jediné, které je přichystáno vyjet do boje, až bude naší zemi nejhůře. Blaník totiž není jedinou posádkou. Armáda, která má tuto zemi zachránit, je dislokována na více než dvaceti dalších místech. Kupříkladu v Hadí hoře u Blatné, či v hoře Boubín na Šumavě. Nebo na kopci Svidník u Černovic, odkud prý vyjedou vojáci po stříbrných schodech. Další jihozápadní jednotka se skrývá právě v námi navštíveném Královském kameni u Kašperských Hor.

www odkazy: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/kkamen.htm

 

Nicov

Nicovský kostel sv. MartinaNicov je malá obec pod vrchem Královský kámen  u silnice z Kašperských Hor do Stach. Leží na hranici Chráněné krajinné oblasti, 2 km od Národního parku Šumava.

Původní zmínky o osadě se dochovaly již z roku 1295. Osada byla majetkem kláštera v Ostrove.  Od roku 1420 spadal Nicov pod správu hradu Kašperk a v roce 1584 jej odkoupilo město Kašperské Hory.

Turisticky zajímavý je zde kostel sv. Martina, což je  pozdně románská stavba z počátku 13. století. Od začátku 14. století do roku 1420 zde bylo sídlo proboštství ostrovského kláštera benediktýnu. V druhé polovině 17. století  byl barokně přestavěn. Bez povšimnutí nenechejte ani několik pěkných roubených šumavských stavení.

Nedaleko Nicova se také nachází kopie unikátní historické památky, takzvaného kohoutího kříže. V 60. letech 20. století  byl původní skoro pětimetrový kovaný kříž zničen. Původní poničený kříž z roku 1890 byl restaurován a v současné době je součástí sbírek kašperskohorského muzea. Současně s restaurováním  původního kohoutího kříže byla zhotovena jeho kopie, která byla naSvecení kohoutího kríže své původní místo vrácena v roce 2005. Kříž je ozdoben četnými detaily ze silného plechu znázorňujícími nástroje Kristova umučení. Podobným křížům se znázorněním nástrojů Kristova umučení se říká Arma Christi a najít je můžeme hlavně v sousedním Bavorsku, kde byly velice oblíbeny.
Na vrcholu nicovského kříže je kohout připomínající trojí zapření Krista apoštolem Petrem - dříve, než kohout zazpíval, Petr třikrát zapřel svého mistra. Kohout stojí na hodinách, které ukazují třetí hodinu, tedy čas, kdy Kristus na kříži skonal.
Na kříži vedle Ježíšova těla a trnové koruny jsou ze silného plechu siluety dalších předmětů: hřebu, kladiva, kleští, vrtáku, kopí, halapartny, ruky, která Krista udeřila, Pilátova džbánu, rukojeti bičů a důtek, žebříku, lopaty, kalicha, tesáku, houby na tyči, lucerny a podobně. U kříže je malé pěkné posezení s nádherným výhledem.

Podle pověsti u Nicova také stojí čertův buk. Zasadil ho prý sám ďábel. Buk nelze porazit. Když  do jeho kmenu někdo řízl pilou, do druhého dne zářez vždy opět zarostl. Kdo se opovážil zkusit ho porazit, byl zahnán černým mužíčkem, nebo se rovnou skácel k zemi mrtev.

Pokračujeme-li dále po modré, směrem ke Kašperským horám, přijdeme do údolí Zlatého potoka,  nebo také Amálina údolí.

Jedná se o kaňonovité údolí s rozsáhlým prameništěm na svazích Ždánova. Území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1994 a má rozlohu pres 80 ha. Hranice rezervace jsou označeny červenými pruhy a státním znakem České republiky. Středem tohoto území protéká potok lemovaný typicky šumavskou flórou a hojnou faunou. 

Štola NadejeVšude zde v okolí se setkáváme s pozůstatky hornické činnosti,  jak z dob dávno minulých, tak téměř ze  současnosti. Příkladem muže být Štola Naděje. V ní najdeme na 3 km chodeb. Původně  zde mela těžit českokanadská společnost TVX Bohemia důlní, která odhadovala zásoby zlata na 100 tun. Moderní průzkum probíhal od roku 1982 a byl prováděn Geoindustrií metodou pudní metalometrie. Místy bylo zjištěno až 64 g zlata na 1 tunu hlušiny.
V oblasti Suchého vrchu nad štolou Naděje je asi dva tisíce jam ze 14. století -stopy po dolování. Dále zde byly nalezeny jámy  po kruhové stavbě-žentouru k odčerpávání vody ze šachet z 15. století.

Za zmínku stojí také v současnosti funkční a světově uznávaná Seismická stanice. Ta byla zřízena v roce  1961. Její  přístroje jsou umístěny v bývalé  štole Kristina dlouhé 380m v hloubce  70 m. Stanice zaznamená ročně až 4000 zemětřesení na celém světě.

Na této cestě  se také setkáváme s naučnými trasami Zlatokopecká stezka  a Stezka strážců hranic, která se na svých stanovištích zabývá historií ostrahy státní hranice.

Zdroje a další zajímavé odkazy:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/458346-nicov

http://www.sumavaregion.cz/index.php?s=83
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa37.htm
http://k8.kreteni.cz/tz/vd.php?tz=cz&id=154

 

Kašperské Hory

Kašperské Hory - kostel na námestíKašperské Hory - radniceKašperské Hory leží ve výšce 740 m. Jsou přirozeným střediskem střední Šumavy. Město se rozkládá na jižním svahu nad Opoleneckým a Zlatým potokem a údolím Otavy a je díky své nadmořské výšce nejvýše položeným gotickým městem v cechách. Sídlo existovalo již na přelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Původní jméno „Kašperek“ bylo Reichenstein, Bergreichenstein - název souvisí s těžbou zlata, pochází totiž ze staroněmeckého am reichen Stein (u bohaté skály).. Centrem osídlení byl v minulosti hornický kostel sv. Mikuláše, který je asi 1,5 km západně od dnešního středu města (viz níže). Za panování Jana Lucemburského byly Kašperské Hory povýšeny na horní město. Získaly pečeť, znak a v roce 1345 osvobození od placení cla a mýta za vojenskou pomoc, které se účastnilo údajně 600 havířů. Vývoj města značně ovlivnil král a císař Karel IV., když v letech 1356 – 1366 dal k němu zřídit obchodní silnici do Pasova. Z Bavorska sem vozili obchodníci zbraně, víno, látky nebo sul a z cech si odváželi obilí, dobytek nebo pivo, které se vařilo přímo ve městě. Dokladem panovnické přízně je i vystavení královského hradu v blízkosti města. Pevnost, která nese jméno svého zakladatele – Karlsberg – Kašperk byla postavena v letech 1356 – 1361 a sloužila k ochraně zemské hranice. Kašperk mel zároveň plnit úlohu správního centra Prácheňského kraje. V 15. století je zde v provozu téměř 40 větších zlatodolu a rada štol. Význam města Kašperské Hory v dalších stoletích sílil. V roce 1572 mu byl polepšen znak, 1584 získalo titul královského města a k tomu rozsáhlé pozemky včetně lesu. Upadající těžba zlata byla postupně nahrazována obchodem, sklářstvím,drevarstvím, papírenstvím a chovemKašperské Hory - pomník Karla Klostermanna dobytka. Do okolí města se horníci vrátili ještě dvakrát. Začátkem devatenáctého a dvacátého století, vždy ale pracovali jen krátkou dobu, protože náročné dolování se nevyplácelo. Těch několik zlatých ér dnes připomínají například kameny určené k mletí zlatonosné rudy, které jsou vidění v trávě před nákupním centrem. V 19.století si Kašperské Hory udržovaly prestiž jako sídlo úřadu a škol. Osudovým předělem ve vývoji se stal poválečný odsun německého obyvatelstva. 
V současnosti spatřují obyvatelé města perspektivu hlavně v rozvoji turistického ruchu. V létě patří Kašperské Hory k jedné z hlavních zastávek cyklistu, kteří chtějí poznat malebné okolí Sušice a přívětivé podhůří Šumavy. Pro pěší turisty bývá toto město výchozím bodem pro několik zajímavých tras. Zdejší okolí má co nabídnout i v zimě - především pro běžkaře. I presto, že v porovnání s šumavskými hřebeny, jsou tady často značná převýšení a dosti strmá stoupání či sjezdy.
Než opustíte Kašperské Hory můžete se zastavit u dalšího Klostermannova pomníku z roku 1973. 
Kašperské Hory jsou dějištěm románu a povídek Karla Klostermanna. Spisovatelův otec zde působil jako lékař a několik let byl i starostou kašperskohorského okresu.

Kostel sv. Mikuláše 
kostel sv. MikulášeStejně jako kaple sv. Anny se kostel nachází uprostřed hřbitova v prostředí překrásné krajiny, cca 1,5 km západně od středu města.
Kostel je spjat s hornickou minulostí a je jedním z nejstarších center osídlení kraje. Podle tradice chrám stavěli a využívali horníci pracující v místních zlatých dolech. Je to gotická bazilika z období před rokem 1330. Na severní straně má hranolovou věž. Dochovaly se zde původní klenby na kamenných žebrech, kamenné portály, gotické sedile s konzolou v podobě fantastické sovy, náhrobník s nápisem z roku 1347. Interiér zdobí významné gotické nástěnné malby, často s vyobrazením místních donátoru, jako například votivní obraz z roku 1330, Ukřižování 10.000 mučedníků. Kostel byl upravován v 17.a 18. století. Uvnitř můžeme vidět zcela jedinečný dřevený strop s malbou květinových ornamentu se znakem města – dílo malíře a purkmistra Kašperských Hor Viktorina Antonína Groffa.

Díky jedinečnému prostředí i skvělé akustice se v kostele v létě pořádají koncerty duchovní hudby při svíčkách.Památka se opravuje z prostředků MK CR a církve. Minulý rok dostal kostel novou fasádu. 
Okolí Kašperských Hor patří svou krajinou a přírodou k nejcennějším částem Šumavy, je zahrnuto do chráněných území Přírodní park Kašperská vrchovina, Chráněná krajinná oblast Šumava a Národní park Šumava.

Zdroje a další zajímavé odkazy:
http://khory.sumava.net/khory/ 
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa37.htm

 

Rejštejn

Dříve Dolní Rejštejn byl založen pravděpodobně ve 13. století, při soutoku Otavy s Losenicí, jako významné místo rýžování a dolování zlata. S Kašperskými Horami tvořil jednu obec, která již v předhusitské době mela právo používat pečeť a znak.

Rejštejn - kostel sv. BartolomìjeÚplné osamostatnění nastalo za vlády Rudolfa II., který roku 1584 povýšil Rejštejn na královské horní město. Pokles těžby v 17. století zapříčinil  stagnaci ve vývoji Rejštejna. Určité oživení přineslo zakládání skláren a využívání dřeva z okolních lesu. Rozvoji obce melo napomoci také potvrzení privilegií a udělení dalších trhu Josefem II. a Františkem II. Významnou součástí historie je bývalá světově proslulá sklárna v Klášterském mlýne. Nedaleká továrna Franze Watzlawicka ležící na břehu Losenice proslula výrobou dětských kočárku. Výraznou dominantou Rejštejna je kostel sv. Bartoloměje, připomínaný v roce 1570 a přestavený roku 1792, kde je zvon ze 14.st.. Na náměstí u informační tabule se nachází balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene. V prohlubních se třel rozemletý zlatonosný křemen se rtutí, čímž bylo získáváno čisté zlato. Roku 1836 v bývalém mlýne klatovských benediktýnu vznikla sklárna - Klášterský mlýn, která byla v letech 1878-1904 nejvýznamnější sklárnou Rakouska-Uherska. Zrušena byla roku 1947. Na místním hřbitove najdeme při jihovýchodní straně kněžiště kostela hrob matky Karla Klostermanna a jeho bratra Jakuba Klostermanna, který býval v Rejštejne farářem. Klosterman Rejštejn často navštěvoval a zasadil sem dej některých svých románu a povídek.

Rejštejn má díky své poloze perspektivu stát se významným střediskem rekreace a turistiky na Šumavě.

Severovýchodně od obce se nachází Klostermannův vrch na jehož úbočí se nachází lesní kaple Panny Marie Pomocné na Klapperlu z r. 1936, uvnitř níž je Růžencový oltář. Podél cesty od kaple můžeme vidět pinky - stopy po povrchovém dolování zlata ve středověku. Dalším velice zajímavým místem jsou zbytky tzv. „Bílého domku“ na Klapperlu, což bylo místo prázdninových pobytu spisovatele K. Klostermanna po r. 1890. Poblíž je také nádherný výhled  do údolí Otavy nad Rejštejnem.

Pověst: V osamělém stavení mezi Rejštejnem a Kašperskými Horami sídlili škrtiči čili hockaufové. Byli to staří mužíci - skřítkové, kteří se mstili lidem. Často se s nimi shledáváme ve starých německých pověstech tohoto kraje.

Zdroje a další zajímavé odkazy:
http://www.sumavanet.cz/rejstejn/  
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa37.htm